Prosinec 2016

Nikdy se je nesnaž vyléčit

31. prosince 2016 v 16:01 | Antia |  Zápisy
Pokoušet se vytvořit něco kloudnýho z týhle slátaniny oficiálně vzdávám. Opět jsem se překonala a je to ještě horší než obvykle. Opakuju se, nenavazuju, přeskakuju. Jsem psychicky vyčerpaná a nic lepšího ze mě stejně nevypadne, takže fuck it a vy si radši přečtěte film nebo pusťte knížku.
.
Štvě mě (pro ty co zrovna teď přišli-je to na mě moc silný slovo, ale co se týče popisování pocitů, tak to jsou všechny.) že mi ještě není osmnáct. A to z jednoho prostýho důvodu, nemůžu doma v klidu třískat do psacího stroje a u toho pod otevřeným oknem kouřit cigarety. Je to škoda, protože tak nemůžu vytvořit konejšivou přesilu příjemného nad nepříjemným. A tak se tady mučím psaním u notebooku a utrpení vyrovnávam jenom písničkama z mobilu, do čehož mi spotify každou chvíli háže reklamy.
Ježiš, zas melu hrozný pitomosti. Věty na kterejch nezáleží, o věcech který nedávaj smysl. Nebo naopak? Nezáleží na věcech a věty nedávaj smysl? Asi obojí.
Každopádně mám jednu zásadní otázku: Kde je kurva Evelyn? Děkuju za odpovědi.
...