Další naprosto kreténskej depresivní výlev, jestli tady chcete něco číst, tak tohle ne. Dík.

13. ledna 2016 v 21:08 | Antia |  Zápisy
A člověk by doufal, že mi jeden nedávnej depresivní výlev bude stačit.
Sorry lidi.
Pořád mi je na hovno.
Tentokrát je to i přeškrtnutý. Nečtěte to. jenom nechci aby se to ztratilo. moje paměť. Znáte to. Hahah. Jdu dodělat tu češtinu.


Víte, jak poznáte, že jste "duševně chorý"? V mobilu máte aplikaci na rychlej test deprese. A vaše nejnižšší skóre je 29, který jste měli od doby, co to zapisujete (říjen 2015) jen jednou. Jinak středně těžká deprese lehce pokulhává za tou těžkou. Ale nebojte, hlavní kje si pořád opakovat: Výsledky testu jsou jen orientační. nebo třeba Moje psychický poruchy mě nedefinujou. Jsem víc než to. Haha.
Jenže ono to tak není. Jsem ta divná holka ve škole, kamarádka bez empatie, zkurvená dcera. Kdo by chtěl mít rozbitý dítě, kamaráda, studenta. A všichni budou pořád dokola opakovat a dělat jako že to chápou, jenže jenom do doby než se projeví nějaký příznaky. Pak začnou kecy typu, že se málo snažíte. A tak tu tak od tří odpoledne (po příchodu ze školy a cvičení) sedím nad literaturou a dopřepisuju sešit. Co na tom, že bych se nejradši zabila nebo pořezala. Pfff. Pubertální problémy. Pak vám přijde otec oznámit, že máte za 5 v češtině, když jste tu známku dostali v pondělí a učitelka vám víceméně přikáže nechat se vyzkoušet na opravu ve čtvrtek. protože v pondělí vám bylo tak na nic, že jste radši řekli, že to neumíte a chcete za pět než aby jste se o něco pokoušeli. za což vás ujčitelka samozřejmě pokárá a promluví vám do duše. A vy jstze pak děsně nepříjemný na otce a zmůžete se jenom na opakování slov jděte pryč v různejch podobách. Dveře pokoje se zabopuchnou. Pokračujem v učení. A co na tom že brečíte. A co na tom, že se vám propiska v ruce klepe. Pffg. naivní teenager. Ať myslí pozitivně. A´t jdou všichni doprdele. Ať jdu doprdele já. Už mi zbejvaj jenom dvě stránky z celýho sešitu. A já místo toho ťukám do klávesnice. Ubohost. jenže když vám hlavě naskakujou myšlenky o tom, že by jste si možná měli zvýšit svojí dávku prášků řekněme na všechno co doma najdete, nebo že by nebylo od věcio si venku zapalovačem popálit ruku nebo si sebou vzít všude po pokoji poschovávaný žiletky a na všechno se vysrat, tak se soustředí dost těžko. Nechce se mi žít život ve kterým je pro vás těžký se pohnout, protože nemáte žádnou energii a dokážete se tak maximálně rozbrečet. Mám pocit, že nemám budoucnost. není to pocit. fakt. Možná se dožiju třicítky, možná ani to ne. koho to zajímá. Mě ne. A mělo by. A mělo by. A hlavně si pořád dokola opakujte, že vaše budoucnost je jen ve vašich rukou. A že nic není bezvýchodný. A všechno bude lepší. Všechno bude lepší. tak proč vidim zelenou cedulku s východem nad svým hrobem. A je to naivní. A hloupýu. A nevyspělí. jenže takový prostě sebevrazi jsou. A pak se tomuhle pokusu můžeme zasmát na nějaký terapii. Protože nemůžu fungovat bez psychiatra, prášků a psychologa. nemůžu. Nemůžu fungovat vůbec. A halsy kříčí a křičí. A mám nudli u nosu. protože tohle je realita. Protože všichni chceme mít děsně reálnéj život. A´t jdu do prdele. a proč mi nikdo nikdy neřekne co je se mnou špatně. Léčba. léčba. bude to lepší. co se mnou kurva je. Všemu jsem dala jména sama. Nikdo nic neřekne. A pak vás v posudcích shrnou na jednu A4 jako odraz někoho kým nejste. To tak vážně vypadám? jsem. jsem odrazem ostatních. jsme to co vidí. A budeme. A budeme. neutečeme. Nic mě nezachrání. Jak dflouho budeme navyšovat dávku. Až to nepůjde. Přidáme. Přidáme. A pak změníáme. pořád dokola. budeš šťastnej člověk. Už v ní začínáte vidět opravdovou Antiu? Slova který se vám vypálí do mozku a vy si je pamatujete. pamatujete. A opakujete. pořád dokola. Zkurvený dítě. myslíš že jsi tady jediná, která se necítí dobře. A oni to pak použijou proti vám. Všechno. Všechno. Pořád dokola. Až z vás nezbyde vůbec nic. jenom skořápka. Prázdná rozbitá váza. Některý kusy už jsou navždy stracený. divím se, že ještě vidím na klávesnici. Chci spát. Chci se probudit a bejt normální. chci se probudit bez hlaů, bolesti a prádnoty. chtít může. sobecká. sobecká. sobecká. Magor. doufám, že moje děti nikdy nebudou jako ty. A vypalujeme a vypalujeme. použít v e správnou chvíli: A to to ani necejtim na plno. potlačováníé emocí je špatný. Kdybych si dovolila tohle cejtit naplno. Zabilo by mě to. zabije. zabije. umřu. Nebo jsem už umřela? Kurva. Nemam páru co dělat. no jasně. Dopřepsat ten sešit. A pak se uvidí, že jo. Nebo zavřem oči. my, já, ty. koho to zajíma.
A tak jsem zas po několikáty umřela. haha.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 soul-underground soul-underground | Web | 13. ledna 2016 v 22:01 | Reagovat

Je hodně zajímavý jak emoce ovlivní funkce celýho těla. Potlačovat je se určitě nevyplatí, ale mezi lidma nemůžeš projevit slabost, to prostě nejde. Říká se, že všechno zlí je k něčemu dobrý. Říká se to...

2 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 14. ledna 2016 v 18:07 | Reagovat

Možná tvá deprese je normální stav. Dneska je všechno diagnóza. Jen škrábání na prdeli by se dalo definovat jako škraboprdelní syndrom. A hurá pro prášky, ať nepohoršuješ lidi kolem.
(nepomáháš, Sigmo, nepomáháš)

3 Ang Ang | Web | 15. ledna 2016 v 20:46 | Reagovat

"fake it till you make it", ale ono se mnohem líp říká než dělá.
a všichni si myslí že chápou, vždyť byli taky teenageři a taky si mysleli že je nikdo nechápe a všichni dospělí jsou blbí a tak. (všem je jedno že ve skutečnosti je to úplně jiný. jinak.)
drž se.
oni jsou sobečtí.

4 May May | Web | 15. ledna 2016 v 20:52 | Reagovat

Vrahu, co jsi s tím blogem provedla?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.